Reakce na článek

Reakce na rozhovor v Benešovském deníku dne 4.3.2015

Reaguji na Váš rozhovor s panem Richardem Benešem uveřejněný v Benešovském Deníku dne 4.3.2015. Jak jistě víte, odmítla jsem Vám jakkoliv komentovat situaci tvorby návrhu územního plánu obce Přestavlky u Čerčan, ačkoliv jste mě o to žádal již v lednu tohoto roku telefonicky a následně pak osobně na veřejném zasedání obce. Jsem přesvědčena, že tvorba nového územního plánu je vnitřní záležitostí obecního úřadu a obyvatel obce, nikoliv medií, právníků a soudů. Pokud ovšem občané dodržují zákony a základy slušného chování a respektují právo vyjadřovat se k dění ve svém okolí. Je smutné, že někteří lidé zákonné právo občanů vyjadřovat se neunesou se ctí a uchýlí se k osobním atakům, stížnostem a předžalobním výzvám vůči všem, kteří se vyjádří proti jejich ekonomickým záměrům. Teprve osobní útoky pana Beneše na mojí osobu a další členy mé rodiny a členy občanského sdružení „Dubsko“ mě přiměly k tomu, abych se veřejně vyjádřila.

Pan Beneš ve svém vyjádření k Vašemu článku, uveřejněném na úřední desce a oficiálních stránkách obce Přestavlky u Čerčan ve dnech 9.2 - 25.2.2015 a následně pak ve Vašem rozhovoru uveřejněném v Benešovském deníku dne 4.3.2015 uvádí řadu nepravdivých a zavádějících informací a cituje výroky, které jsem údajně měla říct. Proti těmto nepravdivým a zavádějícím informacím se důrazně ohrazuji. Považuji to jen za snahu poškodit a pošpinit mojí osobu v očích veřejnosti, která nemá o dané problematice žádné informace.

Ze zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá mé právo na uveřejnění odpovědi na zveřejněná nepravdivá či neúplná skutková tvrzení dotýkající se mé cti, důstojnosti či soukromí, na základě kterého uvádím své stanovisko k následujícím bodům:

Petice

V roce 2008 a následně v roce 2015 byla obyvateli sepsána Petice za záchranu krajinného místa Dubsko, pod kterou se podepsalo celkem více jak 700 obyvatel přilehlého okolí, ale i turistů, kteří procházejí Dubskem a jeho budoucnost jim není lhostejná. Znění Petice a podpisové archy byly také volně přístupné na Dubsku a podepsat se mohl kdokoliv, podle vlastního uvážení. Není tedy pravda, že jsem k podpisu kohokoliv nutila či podávala zkreslené informace. To skutečně není potřeba. Stačí se jen na Dubsku rozhlédnout.

Rozměry ekofarmy

O rozměrech plánovaného objektu pana Beneše mám pod pohrůžkou soudního sporu zakázáno se vyjadřovat, jak mě informoval právní zástupce pana Beneše v předžalobní výzvě. Omezím se tedy jen na strohou citaci oficiálních textů, abych dokázala, že jsem je pečlivě a podrobně prostudovala.

Při hodnocení vlivu navrhované zástavby jsme vycházeli z dostupného návrhu územního plánu, ve kterém je doslova uvedeno „Rozsah a umístění zastavitelné plochy je převzato z podkladové studie „Rodinná ekofarma Dubsko“ zpracovaná autorizovaným architektem… “ Plné znění citované studie jsme obdrželi oficiálně od architektky, která je pověřena zpracováním návrhu územního plánu. V textu studie a na str. 43 Odůvodnění ÚP je uvedeno „změna v území se skládá a je vymezena ze dvou částí: 0.46 ha = plochy smíšené obytné – venkovské – SV a 0.45 ha = plochy zeleně- zeleň – zahrady a sady – ZS„ Ve studii je dále uvedeno, že zde mají vzniknout i drobné stavby lidové architektury, jako zvonička či kamenný rozcestník, prvky náboženského charakteru, informační tabule a altány. Čtenáři mi jistě dají za pravdu, že 9 100 m2 oploceného pozemku v dnes volné krajině je skutečně znatelná změna. A budovy o výšce 1 NP. a podkroví jsou nepřehlédnutelné.

Studie

Studie „Hodnocení vlivu další zástavby v lokalitě Dubsko“, kterou tak kritizuje pan Beneš, byla zpracována renomovanými odborníky v oboru ochrany krajinného rázu v letech 2005-2007, kdy pan Beneš žádal změnu územního plánu pro výstavbu. Proto byla ve studii zohledněna výstavba jak rodinných tak rekreačních domů. O ekofarmě v roce 2005 řeč nebyla. S myšlenkou ekofarmy přišel pan Beneš až v roce 2009 svou studií „Ekofarma Dubsko“, nemohla proto být ani zapracována do studie.

Závěr odborné studie je, že autoři považují umístění a realizaci nové zástavby objektů k rekreaci i trvalému bydlení, s výjimkou zástavby proluk a oplocených pozemků, v osadě Dubsko, za nepřijatelný a narušující dochovaný krajinný ráz. Pan Beneš chce realizovat na orné půdě ve volné krajině objekt k trvalému bydlení viz výše.

Rekreační budovy na Dubsku

Pan Beneš ve Vašem článku kritizuje objekt na mém pozemku. Jedná se o podsklepený objekt z 80. let označený ve stavebním povolení jako víceúčelová kůlna. Svým půdorysem 3x5 m a umístěním jako vedlejší stavba na pozemku se stavbou hlavní nepodléhal v minulosti a podle vyjádření Katastrálního úřadu nepodléhá ani nyní zápisu do katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že již téměř 40 let včelařím a ošetřuji až 12 včelstev, využívám tento objekt jako včelín.

A údajná garáž? Jedná se o sklad nářadí a zahradní mechanizaci, který je opatřený vstupními vraty. Jako garáž je nepoužitelný, protože se do něj osobní automobil nevejde.

Výhled z chaty a zkušební plocha na pozemku pana Beneše

V článku tolik zmiňovaný výhled z chaty. Díky vytrvalé péči o výsadbu na naší zahradě, brání nám ve výhledu na pozemky pana Beneše naštěstí vzrostlá zeleň, keře a vysoké stromy a přímý pohled na místo plánované výstavby je zataraseno hradbou téměř třicetiletých jedlí. Přesto pohled na pozemky pana Beneše je pro nás starousedlíky, ale i pro procházející turisty na původně malebnou krajinu, opravdu tristní. Uprostřed pole ve volné krajině stojí maringotka, v jejím okolí a po krajích pozemku jsou hromady klestí a dřeva, prorostlé travou. V sousedství maringotky, která už 5 let nezměnila své místo, je oplocená plocha sloužící jako skladiště.

Pan Beneš jí ve Vašem článku nazval zkušební plochou. Uvádí, že jsme přerušili jeho snahy o pěstování udáním. Jedná se o mylnou informaci. Naše občanské sdružení „Dubsko“, které bylo založeno v roce 2009 a má ve svých stanovách jako hlavní cíl ochranu přírody a krajiny, zaslalo na začátku března 2010 písemné upozornění přímo panu Benešovi na jeho neoprávněné oplocování části pozemku ve volné krajině a na umístění přenosné stavby – maringotky - v délce více jak 30 dní v roce na jeho pozemku s ornou půdou.

Svým jednáním Pan Beneš porušoval a porušuje platný územní plán i stavební zákon. Pan Beneš nám do dnešního dne na upozornění neodpověděl, ani citované neoprávněné stavby neodstranil. Upozornili jsme proto na skutečnost porušení zákona MěÚ Benešov na konci měsíce dubna 2010 a požádali jsme o přešetření. Výsledek? Uvedené stavby užívá pan Beneš dodnes k rekreaci a okolí jako skládku klestí a dřeva. Turisté se nás často ptají, kdo mohl povolit umístění maringotky na takovém místě.

Vodovodní přípojka

Voda na Dubsku není zajímavé téma, jak podotkl ve Vašem článku pan Beneš. Pro nás obyvatele a chataře, kteří se každý den potýkají s nedostatkem vody v této lokalitě je vidina několikahektarové farmy s potřebou každodenního zavlažování velice znepokojující téma. V důsledku výstavby štolového přivaděče Želivka, v jehož ochranném pásmu se Dubsko nachází, poklesla hladina podzemních vod ve všech studních. Např. na našem pozemku byla vybudována v roce 1967 studna s hloubkou 29 m. Uvedenou činností štolového přivaděče je již několik let bez vody.

Pan Beneš ve Vašem článku uvádí „Paní Sádovská táhne přes mé pozemky zhruba tři sta metrů vodovod. Bez mého svolení.“. Jmenovaná vodovodní přípojka byla vybudována v roce 1989 mým otcem. Máme k dispozici veškerá povolení od tehdejšího majitele pozemku a veškerá povolení potřebná k realizaci stavby.

Pan Beneš byl s těmito materiály seznámen a dokonce sám vyprovokoval místní šetření se zástupcem stavebního odboru Městského úřadu Benešov ohledně umístění vodovodní přípojky. Na této schůzce došlo k ústní domluvě mezi všemi stranami. Přesto jsem minulý měsíc obdržela dopis z advokátní kanceláře, která zastupuje pana Beneše, ve kterém mě pan Beneš vyzývá, abych se bezodkladně zdržela jakéhokoliv užívání jakýmkoliv způsobem vodovodní přípojky pod hrozbou žaloby.

Je možné, že pan Beneš nebyl při koupi pozemku seznámen s existencí povolené stavby? Ani dřívějším majitelem druhé poloviny pole, který byl o existenci vodovodní přípojky informován a mnou on i pan Beneš byli požádáni o zřízení věcného břemene na existující vodovod? Pan Beneš podmínil udělení

věcného břemene mým souhlasem s jeho plánovanou výstavbou a důrazně mě upozornil na to, že by mohlo dojít i k jeho poškození.

Doporučující stanovisko MZ

Pan Beneš ve Vašem rozhovoru i na úřední desce obce Přestavlky uvádí, že projekt „ Rodinná ekofarma Dubsko“ dostal doporučující stanovisko od Ministerstva zemědělství. Toto není pravdivé tvrzení. Ministerstvo zemědělství ve svém vyjádření popřelo existenci jakékoliv podpory či dotace Rodinné ekofarmě Dubsko a podle údajů z veřejné části Živnostenského rejstříku www.rzp.cz pan Beneš žádnou zemědělskou činnost neprovozuje ani v minulosti neprovozoval, není ani zapsán v Evidenci zemědělských podnikatelů MZe ČR. Podle www.rzp.cz až do roku 2013 byla předmětem podnikání pana Beneše ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů. Další jeho podnikatelskou činností je zprostředkování spotřebitelských úvěrů.

Nevím tedy, jak mohou být manželé Benešovi na ekofarmě existenčně závislí. Zvláště, když projekt ekofarmy je ve stadiu studie a projednávání změny územního plánu. Jak jsme byli několikrát upozorněni zastupiteli obce, ÚP řeší pouze plochy, nikoliv výstavbu na nich. To řeší teprve pokračující územní a stavební řízení. A to může trvat ještě několik let.

Zablokování ÚP obce

Pan Beneš ve svém vyjádření na úřední desce obce i ve Vašem rozhovoru mylně uvedl: „ …pí. Sádovská zablokovala celý proces projednávání územního plánu Přestavlk, …“. Je možné, že pan Beneš proces projednávání návrhu územního plánu nezná? Jinak by tuto větu nemohl nikdy napsat.

Tvorba územního plánu probíhá v několika etapách. Každá etapa má svoje pravidla. My jako občanské sdružení a já jako zástupce veřejnosti jsme do tohoto procesu vstoupili až v říjnu loňského roku při tzv. veřejném projednávání, kdy jsme zjistili, že požadavek na změnu ÚP v lokalitě Z 41 Dubsko se oproti původnímu požadavku z roku 2012, tedy pozemku 1700 m2 s jedním rodinným domem změnil na území o rozloze 0.91 ha pro výstavbu ekofarmy viz. výše. S tímto záměrem nás obyvatele Dubska do té doby nikdo ani pan Beneš, jak tvrdí, neseznámil. Uplatnili jsme tedy v rámci veřejného projednání všechny formy vyjádření, které nám umožňuje zákon. Tedy připomínky, námitky, petici a formu zástupce veřejnosti. Vyjádření směřovala k návrhu ÚP, nikoliv k osobě pana Beneše. Zároveň svoje námitky podali k návrhu ÚP i ostatní obyvatelé Přestavlk. V současné době probíhá jejich vyhodnocení a zpracování Návrhu rozhodnutí o námitkách. Není tedy pravda, že bych já něco blokovala.

Kromě toho pan Beneš již 11 let, jak tvrdí, vlastní několik ha orné půdy, na kterém mu nikdo nebrání hospodařit. Místo aktivního hospodaření nechal celé pole osít jetelo-travou a jak sám tvrdí, na poli těžko najdete místo, které by nebylo rozryto černou zvěří nebo daňky. Nedokazuje to, že tato lokalita je vhodná spíše pro zvěř než pro zemědělskou výrobu? Právě pro hojnost zvěře bylo Dubsko uměle koncipováno arcivévodou d´Este jako lovecký revír a ne jako zemědělská oblast. Také zde žádné zemědělské usedlosti, jak je uvedeno v textu ÚP, nenajdete.

Takto bych s vysvětlováním mohla pokračovat dále. Všechna obvinění, která pan Beneš ve svém příspěvku vznesl, jsou jen snahou poškodit a zdiskreditovat mě v očích veřejnosti.

O tom, zda se na Dubsku opravdu stavět bude nebo ne, rozhodne nakonec 7 zastupitelů obce Přestavlky u Čerčan. Záleží jenom na jejich úsudku, cti a osobní zodpovědnosti. Já i ostatní obyvatelé Dubska doufáme, že se rozhodnou správně tak, aby nebyl narušen genius loci tohoto místa a zcela zničeno to, co dělá tuto lokalitu přitažlivou, sepjetí s přírodou a historií.